Menu

O rychlosti

11.10.2018 - Bez kategorizace
O rychlosti

Vnímání rychlosti je krajně relativní záležitost. Co je pro jednoho tempo zoufale pomalé, druhému se jeví jako svižné. Někdo vydrží v čekárně u lékaře čekat trpělivě hodiny, druhý to po dvou minutách vzdá a nervózně buší na dveře.

Pokud se ale na dnešní životní tempo podíváme jen trochu nezávisle a kriticky, musíme dojít k závěru, že tempo života dnešní civilizace je překotné a neudržitelné. Množství lidí na antidepresivech je strašidelné, stejně jako zástupy vyhořelých či jiným způsobem přepracovaných. Hranice mezi pracovním časem a volnem je matná. Děti se ze školy vracejí do prázdných domovů, protože rodiče jsou v práci a zároveň vzkvétají nejrůznější formy dětských odkladišť, kde své dítě zaparkujete, abyste se o něj nemuseli starat.

Každý chytřejší optimista ale namítne, že vždy se našli lidé, kteří tvrdili, že už to takhle dál nejde a celá společnost je ztracená. Když vznikaly první parní lokomotivy, kritické hlasy – a nebylo jich zrovna málo – tvrdily, že cestování rychlostí větší než je rychlost jízdy na koni je naprosto nepřirozené a nepřípustné.
Podobně humorně se dnes předkládají kritiky mladé generace, ve stylu “dnešní děti jsou drzé a líné, neposlouchají rodiče, ve světě vládne korupce a je evidentní, že brzy musí nastat konec světa”. A dodá se, že zdroj je Sokrates 400 nebo hliněná tabulka z doby 2800 let před kristem.

Nenechme se uchlácholit, že stěžovatelé tu byli vždycky. Množstí i závažnost problémů, které nám zcela jistě přehnaná rychlost našeho života způsobuje jsou obrovské. V podstatné části naší reality už neexistuje jiné hledisko než rychlost nebo cena, kvantitativní uvažování vytlačuje měřítka kvality a lidé jsou často redukováni na nahraditelné zdroje s přesně stanovitelným výkonem.

Carl Honore, autor knihy Chvála pomalosti, přiznává, že ve shonu na letišti uvažoval o nákupu knihy obsahující “minutové pohádky pro děti”, protože by mu umožnila omezit délku čtení a ještě více pracovat. Následně si naštěstí uvědomil, že omezovat čtení dětem na minutu je zvrholst a tato událost nastartovala autorovu úžasnou cestu za prozřením a zpomalením. Jeho kniha jistě stojí za přečtení a podává výmluvnou zpověď, která výmluvně usvědčuje dnešní společnost ze závyslosti na rychlosti. Věci jako speed-joga nebo drive-in pohřeb jsou témata na hlubší zamyšlení.

Se vzepjetím kultu rychlosti velmi úzce souvisí mobilní technologie. Zrychlují komunikaci a život kolem nás, vychovávají mladou generaci ve jménu okamžitého uspokojení, kdy téměr cokoliv se dá zařídit pomocí mobilu během mrknutí oka. V přímém důsledku potom mají mladí problémy s celou řadou věcí, které okamžité výsledky nepřináší. Třeba se sociálními vztahy, které vyžadují dlouhodobou práci a budování důvěry. (viz např. Simon Synek a jeho práce na téma mileniálů).

Mobilní technologie také snižují předvídatelnost života. Lidé si zvykli všechno řešit na poslední chvíli, nepříjemné věci odkládat a v příjemných se utápět hodiny a hodiny svého času, i když si to často nepřiznávají. Zadavatelé všeho druhu se naučili měnit zadání jak na běžícím páše a zcela zásadní změny často telefonují na poslední chvíli. Řešitelům zakázek a projektů potom nezbylo, než se na tyto podmínky adaptovat a celou věc na základě změny v zadání předělat a to i několikrát po sobě. Přemýšlení dopředu se dnes bohužel nenosí.

Nakonec to dopadne tak, že zadavatel dostane ušmudlaný nekonzistentní produkt, mnohokrát upravovaný a opravovaný, přebroušený a převrtaný, zkrátka všechno jen ne čistý design a to ještě za výrazně vyšší cenu. Řešitel se nadře několikanásobně za stejnou sazbu, prošvihne všechny termíny a je věčně ve stresu. Po tom všem váhá, zda vzít od stejného člověka další zadání. Vítězem v tomto klání nakonec není nikdo, snad jen provozovatelé mobilních sítí.

A rychlost? Věci dělané rychlým, ukvapeným způsobem často trvají mnohem déle, než kdybychom je dělali pomalu, klidně a s rozvahou. Stejně jako méně je někdy více, pomalu může přinést rychlejší efekt než rychle. Zejména jde ale o to, mít vůbec možnost volby.

–MR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *